Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XX.: Zlín

Slev na poplatku není málo

Město je se svými 75 117 obyvateli, mnoha bytovými a rodinnými domy v zeleni typickou aglomerací s městskou anonymitou a nemá možnost nakládat s odpady podobně jako třeba obec s šesti sty obyvateli.

Odpady ve Zlíně řeší společnost Technické služby Zlín, s.r.o. (dále TSZ) již od roku 1991. Je to společnost plně vlastněná městem a fakt, že se o odpady stará kontinuálně jeden subjekt, zajišťuje, že vývoj odpadového hospodářství ve městě má v kontextu zavádění nových legislativních pravidel do praxe méně problémů než v turbulentním prostředí stále nově vybíraných subjektů.

Pro přehlednost fungování celého systému odpadového hospodářství je každoročně vydáván Odpadový kalendář, kde lze nalézt veškeré informace.

Ve Zlíně je zaveden místní poplatek na osobu ve výši 500 Kč ročně. Dle obecně závazné vyhlášky jsou stanoveny skupiny obyvatel, které jsou od poplatku osvobozeny (zdržují se dlouhodobě mimo město) nebo mají 40% slevu.

Jedná se např. o děti, studenty do 26 let, seniory, občany bydlící v okolí skládky nebo z hůře dostupných míst, kam z různých důvodů nemůže dojíždět popelářský vůz, a lidé jsou nuceni nádobu přiblížit.

Z tohoto výčtu je jasné, že není mnoho domácností, kterých by se jakákoliv sleva netýkala. V takto velkém městě s různým typem zástavby není možné nastavení spravedlivého systému tak, aby občan platil jen za to, co vyprodukuje.

Četnost svozu nutí lidi přemýšlet

Svoz směsného komunálního odpadu probíhá jednou týdně a v lokalitách, kde je odděleně sbírán v období od dubna do listopadu bioodpad, to je 1× za 14 dní. Na území města se takto třídí bioodpad do speciálních hnědých nádob už od roku 2008, směsný komunální odpad je ve vybraných lokalitách svážen jednou za 14 dnů střídavě s bioodpadem, nevznikají tak další náklady na jeho svoz.

Snížení frekvence svozu směsného komunálního odpadu ale také nutí občany předcházet vzniku odpadu a důsledně separovat využitelné složky. V tomto směru byl zaveden také měsíční pytlový svoz plastů a nápojových kartonů.

Občan má možnost vyzvednout si zdarma na městském úřadu či na jeho detašovaných pracovištích pytle. Toto je velmi úspěšná a komfortní služba a meziroční nárůsty počtu svezených pytlů ukazují, že i ve velkém městě může být pytlový svoz efektivním nástrojem separace a také předcházení přeplňování kontejnerů.

Třídit se daří

Ve městě se aktuálně nachází 328 kontejnerových stání na tříděný odpad a jejich počet se nadále zvyšuje, i když není snadné najít na veřejném prostranství vhodné místo k umístění kontejnerů. Město chce obyvatelům při třídění poskytnout maximální komfort. Nádoby umístěné po městě jsou převážně ve vlastnictví TSZ a také společnosti EKO-KOM, která barevné kontejnery městu zapůjčuje.

Zlínští třídí do barevných nádob papír, bílé a barevné sklo, plasty společně s tetrapaky, u těch je zaveden také sběr do pytlů. Jsou rozmístěny speciální kontejnery na textil a elektroodpad, k uložení veškerého odpadu občané také využívají čtyř sběrných dvorů.

Na svém území ještě město realizuje mobilní svozy odpadu. O sobotách mohou na předem určených místech a ve stanoveném čase lidé odkládat nebezpečné, velkoobjemové a bioodpady, elektroodpady a kovy. Je možnost odnést kov i papír do výkupen. Je na občanovi, kterou cestu nakládání s odpadem si zvolí.

Mimo mobilní svozy jsou organizovány pravidelné úklidy - vždy na jaře a na podzim jsou na celý den na území města přistaveny kontejnery TSZ na velkoobjemové odpady a bioodpad.

Navíc, komu je svážen bioodpad z hnědých nádob, může si z kompostárny zdarma pololetně odebrat 250 kg kompostu. Tato služba je občany velmi využívána.

Tříděný odpad je i přes jeho navracení zpět na trh citelně ztrátová záležitost, a to především pro nutnost jeho ručního přetřídění. Proto město Zlín své technické služby v oblasti separovaného odpadu dotuje. Značně nákladné je i zpracování bioodpadu na kompostárně, cena i se svozem se pohybuje kolem 1 500 Kč za tunu.

Vlastní skládka a zázemí pro nakládání s odpady

Veškeré odpady města Zlína se soustřeďují do areálu TSZ, sběrných dvorů nebo do areálu skládky Suchý důl, jejichž provozovatelem jsou TSZ.

Papír, plasty a tetrapak prochází třídicí linkou, kde se odpad dotřídí na jednotlivé druhy. Sklo jde rovnou na střepiště, odkud se prodává do skláren. Se všemi vytříděnými komoditami s kladnou ekonomickou hodnotou TSZ jako oprávněná osoba dále obchoduje.

Nevyužitelné složky jsou uloženy na skládce, která je spádová i pro široké okolí. Jsou zde ukládány odpady z okolních obcí, podnikatelské odpady a nevyužitelné stavební sutě a zeminy.

Vlastní skládka je pro město finančně méně náročná, než je tomu u měst a obcí, které jsou odkázány na koncovky (skládky a spalovny, případně úpravny na alternativní paliva) nevyužitelného odpadu ve větší vzdálenosti. Město ušetří za dopravu a současně není plátcem poplatku za uložení odpadu na skládku, ale finance vložené do takové stavby nejsou malé.

V areálu skládky je instalována solární elektrárna, která slouží především pro účely provozu areálu. Skládka je odplyněná a plyn je potrubím veden do místní teplárny, kde je spalován. Bioodpad se sváží na kompostárnu, která funguje od roku 2014 a je rovněž součástí areálu skládky. Nedávno byla navýšena její kapacita z 2 500 na 3 500 tun biomateriálu ročně.

Celý areál skládky by se měl v budoucnu rozrůst o další zařízení pro nakládání s odpady – velký sběrný dvůr, dotřiďovací linku, překladiště, sklady a zázemí. S veškerým odpadem tak bude logisticky manipulováno na jednom místě.

V budoucnu všechen odpad na jednom místě

Odpadové hospodářství slovy peněz

Příjmem pro odpadové hospodářství města Zlína jsou samozřejmě poplatky od občanů. Další podstatnou položkou je odměna od autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., příjem z poplatku za uložení odpadu na skládku v katastrálním území města a nemalý příjem je také z nájmu za skládku, sběrné dvory, ze strojů a zařízení od jejich provozovatele.

Výdaje jdou především na svoz směsného komunálního odpadu, tříděných odpadů a bioodpadu. Další výdajovou položkou jsou úhrady za vývoz košů z veřejných prostranství, mobilní svozy, provoz sběrných dvorů, svoz a zpracování vánočních stromků.

Likvidace černých skládek stojí město každoročně kolem 300 tis. Kč. Jsou tvořeny především kolem kontejnerů na tříděný odpad a obsahují povětšinou velkoobjemový odpad, který patří do sběrného dvora.

Rozdíl mezi náklady a příjmy odpadového hospodářství se vyrovnává, stoupají náklady na svoz, separaci a zpracování tříděných složek i biologického odpadu, stále je však bilance pozitivní.

Projekty v budoucnu

Nyní se zkušebně zavádí sběr kovů. Na 14 místech ve městě jsou instalovány kontejnery na kov s měsíční frekvencí výsypu. Po zkušebním třídění do 3 nádob v sídlištní zástavbě bude pro důslednější vytřídění bioodpadu ze směsného odpadu, nově umístěno na území města 45 veřejných nádob na bioodpad. Budou určeny především pro domácí kuchyňský odpad a podestýlky domácích mazlíčků.

Dojde také k dalšímu rozšíření sběru bioodpadu do hnědých nádob v rodinné zástavbě a v okrajových částech města bude zaveden jarní a podzimní sběr bioodpadu do velkoobjemových kontejnerů. Tyto projekty se budou průběžně vyhodnocovat a podle efektivity a zájmu občanů rozšiřovat.

Ve Zlíně je snaha o co nejlepší podmínky pro efektivní nakládání s komunálními odpady. K tomu, aby byli občané přesvědčení o smyslu svědomitého nakládání se svým odpadem, slouží osvětové akce pro veřejnost, různé programy ve spolupráci s místními školami, soutěže a jiné vzdělávací projekty.

V kostce

(převzato z Plánu odpadového hospodářství Statutárního města Zlína [2017–2021])

V současné době vyprodukuje občan Zlína průměrně 173 kg směsného komunálního odpadu za rok.

Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.